|
Díky dávnému osídlení a bohaté historii je jižní Morava krajem se stovkami významných architektonických památek. Kdo chce odhalit atmosféru minulých staletí i dnešní doby, na toho čekají historická centra velkých i menších měst, hrady a zámky, kostely, kaple a rozlehlé kláštery, pozoruhodný soubor technických staveb i památky židovské. Najdeme tu stavby všech stavebních slohů od románského až po funkcionalismus – a každá z nich v sobě nese jedinečnou informaci o dějinách místa, obce či města.
Románská rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě zase k nejstarším památkám naší historie. Z jejich zdí se na návštěvníky přes propast století dívají postavy nejstarších vládců země Přemyslovců včetně legendárního Přemysla Oráče. Mezi nejstarší zachované kostely v celé České republice patří také pozoruhodný románský kostel v Řeznovicích.
Gotiku a středověké pojetí života a světa přiblíží Porta coeli (Brána nebes) – nádherně zdobený portál stejnojmenného kláštera v Předklášteří u Tišnova. Monumentální zřícenina hradu v Boskovicích, ruiny kláštera v Dolních Kounicích, či pozoruhodný areál opevněného kostela v Kurdějově jsou dalšími doklady středověkého života.
Renesanci skvěle reprezentuje zámek v Bučovicích se zachovanou renesanční zahradou. Zámek v Rosicích sloužil jako hlavní sídlo Karlu staršímu ze Žerotína, zemskému hejtmanovi a jednomu z největších vzdělanců předbělohorské doby. Zámek v Moravském Krumlově promlouvá i po staletích o bohatství i vkusu moravských pánů.
Baroko oslní nádherou a výstavností - zámek ve Vranově nad Dyjí dodnes zapůsobí impozantní polohou nad údolím řeky Dyje, zámek ve Valticích připomíná, že v jeho zdech měl své rodové sídlo bohatý rod Lichtensteinů, zámek ve Slavkově u Brna s úzkým a protáhlým čestným dvorem představuje vrcholnou formu tohoto slohu. Příkladem skromnějšího, ale o to pohodlnějšího a příjemnějšího šlechtického příbytku je zase zámek v Rájci nad Svitavou, připomínající francouzská letní sídla. Svých vrcholů dosahuje na jižní Moravě barokní architektura v církevních stavbách – komplex poutního chrámu ve Křtinách od J. B. Santiniho je jedinečnou ukázkou harmonického spojení stavby a krajiny.
Ojedinělým příkladem použití empíru pro církevní stavbu je kostel ve Slavkově. Empírové zámky v Boskovicích a Lysicích nejlépe odrážejí novou dobu a myšlení, které do života i architektury přineslo 19. století. Bouřlivý průmyslový rozvoj zanechal řadu technických památek – připomínky rozvoje železářské výroby nacházíme zejména v okolí Adamova a Blanska. Vzpomínkou na dobu kdy „noha parou cválala“ je i torzo železničního viaduktu u Ivančic. V 19. století při novogotické přestavbě získala svou definitivní romantickou podobu jedna z nejnavštěvovanějších památek v České republice – zámek v Lednici.
Do celosvětových dějin architektury vstoupilo Brno když v něm ve třicátých letech 20. století vyrostla jedna z nejvýznamnějších staveb německého architekta Ludwig Mies van der Rohe vila Tugendhat. Učebnicí a demonstrací tehdy moderního slohu funkcionalismu je celý areál brněnského Výstaviště stejně jako řada dalších staveb ve městě. Stavební ruch se nezastavil ani v posledních letech, jak o tom svědčí zajímavé stavby kostelů ze závěru 20. století v Senetářově a Hustopečích.
Současná podoba jihomoravských měst a městeček se utvářela po několik staletí. Také v nich nalezneme připomínky nejrůznějších dob – nejlépe tento proces dokládají městské památkové rezervace jako Znojmo, Brno, Mikulov. Do dějin mnoha měst se také výrazně vepsali jejich židovští obyvatelé. Uličkami v posledních letech obnovovaných židovských čtvrtí vedou kroky návštěvníků Boskovic či Mikulova, který byl po tři století sídlem moravského zemského rabinátu. |
